Vyhledávání

Kontakt

PSYCHIATRIE ROUDNICE, spol. s r.o.

(1) Na Rybníčku 742, Roudnice Nad Labem

(2) 9.května 403, Štětí

Dr. Borovanský:603449357 asistentka:721763690, Psychiatrie Roudnice, spol s r.o. Na Rybníčku 742 41301 Roudnice nad Labem, 41301 DATOVÁ SCHRÁNKA:448r36d
IČO 28875567

psychiatr.borovansky@email.cz

Několik poznámek k historii léčby psychofarmaky - otevřete odkaz

11.01.2014 13:00

 

 

Co jsme měli v rukách pro pacienty po světové válce

 Až do padesátých let neměla psychiatrie prostředky, jak ovlivnit závažné duševní poruchy - schizofrenii, deprese, manii, demence a deliria, progresivní paralýzu (neurosyfilis)

Výjimkou byly šokové metody (inzulínové šoky, elektrošoky a další šokové metody: kardiazolové, acetylcholinové, atropinově a pneumošoky), které by mohly a někdy ovlivnily ovlivnit schizofrenii, deprese a manii a jejich střídání (maniodepresivní psychózu).

Jinak zbývalo ošetřování včetně starosti o výživu, a to nejčastěji v uzavřeném ústavu, a vyčkávání na spontánní ústup potíží, k němuž naštěstí u těchto potíží dochází - mluvíme doposud o remisi, protože máme strach, že použitím slova úzdrava dosaženou remisi ohrozíme - zařekneme.

Schizofrenie i afektivní poruchy (deprese, manie a jejich střídání u maniodepresivní psychózy) mají ošklivou vlastnost: někdy recidivují, relabují - mluvíme o nové atace, fázi, případně o nové epizodě nemoci.

Tomu rovněž nešlo účinně zabránit.

Neurosyfilis (viz film "Petrolejové lampy," natočený podle stejnojmennému románu Jaroslava Havlíčka - mistrovský výkon Ivy Janžurové a Petra Čepka),jsme tehdy léčili malárií, rtuťovou mastí, arsenem a bismutem - skoro bychom mohli mluvit o vyhánění čerta ďáble. Ďábel v podobně neurosyfilis byl a je ovšem ten horší, malarie se po léčení zbavíte chininem.

U neurotických onemocnění (úzkostná neuróza, hysterie, obsedantně kompulzivní neuróza, fobie, panické ataky) byla k dispozici psychoterapie, tehdy téměř výlučné psychoanalýza nebo psychoanalytické terapie.

(U nás ovšem za minulého režimu byla psychoanalysa zakázána a provozována byla ilegálně.)

V té době byla již psychoanalysa velmi pokročilá a rozrůzňovala se do několika škol (tradiční škola freudovská a její dítě: ego-psdychologie, kleiniáni alias přívrženci učení Melanie Kleinové, objektně vztahová škola ve Velké Británii). Odvážní psychoanalytici se v této době pouštěli do terapií schizofreniků ui pacientů s afektivními poruchami.

Podívejte se do knížek Joanne Greenberg(ové) "Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem" a Sue Kaufmannové "Deník americké manželky," případně román Irvina Yaloma "Lži na pohovce."

Navštivte filmy Woodyho Allena nebo film "Pán přílivu," případně film o nositeli Nobelovy ceny Johnu NAshovi, jenž trpěl schizofrenií: "Čistá duše."

Myslím, že stejně jako svrchu uvedené knihy docela dobře ilustrují dění v terapii.

 

Objev antipsychotických léků aneb dítě války v Indočíně a Koreji

 Na přelomu čtyřicátých a padesátých let zaznamenala chirurgie obrovský rozmach a začala se pouštět do heroických výkonů, které sice zachraňovaly život tam, kde by byl ztracen, ale na druhou stranu tyto operace představovaly pro pacienta obrovskou zátěž, kterou často nepřežil - tzv. operační nemoc se stala problémem.

Dalším problémem byla zátěž při transportech na velké vzdálenosti.

 Obě otázky ožily ve válce v Indočíně a ve válce v Koreji.

 Při výzkumu nových léků, které by operační nemoc utlumily, se zjistilo - v zásadě náhodně - že tyto léky uklidní psychomotoricky neklidného, dokonce až agitovaného nebo agresivního pacienta, a zlepší po několik týdnech užívání průběh schizofrenní ataky a vedou častěji k nástupu remisse.

Tak vzniklo první antipsychotikum - chlorpormazin (u nás preparát Plegomazin), k němu přibyl později levomepromazin (preparát Tisercin) a haloperidol (preparát Haloperidol).

V osmdesátých a devadesátých letech přibyla moderní antipsychotika - antipsychotika II. generace, která se lépe snášejí (Risperdal - risperidon, Zyprexa - olanzapin, Zeldox - ziprasidon, Serdolect - sertindol, Seroquel - quetiapin).

 

Lakota Švýcarů, náruživost tuberkulózních apceintů a sen amerického zaměstnavatele aneb antidepresiva

 V polovině padesátých let se snažil objevit švýcarský lékař R. Kuhn antipsychotikum, zlé jazyky tvrdí, že nechtěl platit licenci Francouzům. Objevil imipramin, ten sice na neklidné, agitované až agresivní spacienty nepůsobil a schizofrenní ataky spíše pomáhal vyvolat, ukázal se velmi účinným při léčení depresí:

Utlumení pacienti s úzkostí, prožitky viny, beze smyslu života, bloumající bezcílně po odděleních najednou promluvili, začali se těšit na to, co mlže přijít, lze to přirovnat k protrhávání mraků a znovuobjevení se slunce.

V též době americký lékař N.S.Klein konstatoval, že tuberkulózní pacienti, léčení izoniazidem, lékem proti Mycobacterium tuberculosis, jsou nápadně aktivní, veselí a spokojení. Obměnou molekuly se objevilo dalšíí antidepresivum - iproniazid.

A obě třídy klasických antidepresiv - tricykly (imipramin, amitrptylin) a inhibitory MAO (iproniazid, moclobemid - Aurorix, Apo-moclob) byly na světě.

V osmdesátých let k nim přibyla moderní antidepresiva, serotonergní látky (SSRI). Pacienty a pacientky zbavily úzkosti, deprese s útlumem a nedostatkem rozhodnosti a stavů, kdy si člověk nic nepřeje, snad leda zemřít - a učinily z nich výkonné pracovníky, zcela vyhovující představě o úspěšném, pracovitém optimistickém mladém Američanovi.

Dobře se snášejí a díky Bohu za ně!

 

Nebezpeční páni, dobří sluhové alias anxiolytika

 V průběhu šedesátých let se na trhu objevila anxiolytika, léky zaměřené přímo na léčbu úzkosti - původně byla vyvíjena tato třída léků (chemicky: benzodiazepiny, zkratka:BZD, lidově: benzáče) jako léky proti epilepsii. Tato neurologická indikace je dnes spíše okrajová, hlavní indikací jsou úzkostné stavy, stavy napětí, tremy, nespavost vyvolaná napětím, očekáváním a obavnými představy z budoucího selhání, obsesivní myšlenky a kompulsivní rituály, fobické stavy - tedy obecně neurózy.

Podotkněme, že jsou velmi účinné, působí v podstatě hned - za cca 15 až 30 minut. Pro jednorázové použití v čase potřeby a nebo pro pravidelné použití na začátku terapie antidepresivy (první týdny) jsou velmi užitečné a zcela na místě.

Antidepresiva jsou ale posléze správnými léky při ovlivňování výše uvedených neurotických poruch - jsou doplňkem psychoterapie, jež je léčením zaměřeným ke kořenům potíží - kausální terapií. Rozhodně dáváme předost předpisu antidepresiv před ordinací anxiolytik pravidelně užívaných po dlouhou dobu, ale ... !

Podotkněme, že to někdy prostě nejde a někteří lidé potřebují užívat "benzáče" alias anxiolytika dlouhodobě.

Protože se snxiolytika podobají účinkem alkoholu, je pochopitelné, že mohou vytvořit stejně jako alkohol závislost, mohou se při přerušení několikaměsíčního užívání abstinenční stavy a mohou vést stejně jako několikaleté pití k demenci. Pro játra jsou však (mnohem) šetrnější.

I proto je správné, pokud to lze, podávat pacientům s neurotickými potížemi, antidepresiva. Na nich se závislost nevytvoří.

 

A další léky na sebe nenechaly čekat - kognitiva a nootropika

Tichou epidemií 20. a 21. století jsou demence, úbytek rozumových schopností, porucha pozornosti, zhoršení a úplné rozpadnutí paměti: chybí slovo, které leží na jazyku, bez kuchařky nejde uvařit, i když byla paní léta vynikající inovativní kuchařka, krejčová neví, jak by navlékla spodní niť do šicího stroje, člověk dojí (nikoli krávu)  a dožaduje se jídla, protože nedostal najíst, je téměř nemožné najít cestu domů, znám toho člověka, ale nevím, jak se jmenuje, oholím si jenom levou polovinu obličeje.

Demece se dělí vcelku jednoduše na alkoholovou demenci, která je velmi častá (a velmi málo se o ní mluví - ale: viz Helenka Růžičková ... "Místo mozku máš z piva kostku!"), cévní, ze špatného prokrvení mozku (ischemicko-vaskulární); třetí je demence Alzheimerova.

Poslední z nich, Alzheimerova nemoc, je zřejmě většinovou demencí. Nejsou jasné její příčiny a neexistuje léčba, která ji zvrátí a povede k úzdravě.

 Velkou naději vzbudily léky, které mají zlepšovat

- metabolismus nerových buněk (vužití kyslíku a energetických zdrojů, hlavně glukosy)

a

- prokrvení mozku - nootropika.

Patří k nim naftidrofuryl (preparát: Enelbin), niceregolin (Sermion), piracetam (Oikamid, Kalicor, Nootropil, Piracetm), centrofenoxim (Lucidril) a pyrithinol (Enerbol, Encephabol).

Našla si místo v léčení akutních stavů (bezvědomí, cévní mozková příhoda), ale v léčbě demencí zklamala a považují se vcelku za zbytečná, i když to v jednotlivých případech nemusí být pravda.

 Postupně se ale rozvinul význam objevu účinku fysostigminu (eserinu) na symptomy demence. Po injekci fysostigminu došlo si ke krátkému, ale zřetelnému zlepšení příznaků demence. Bohužel k vlastnostem tohoto alkaloidu patří rychlý nástup a rychlé odeznění účinku - byla objevena a na trh uvedena psychofarmaka, která mají jeho účinek na příznaky demence, ale v organismu setrvávají déle a stačí je podávat jednou nebo dvakrát denně (kognitiva).

 

Patří sem donepezil (Aricept, Apo.donepezil, Yasnal, Donpethon), galantamin (Galantamin) a rivastigmin (Exelon, Rivastigmin).

Odlišným způsobem působí memantin (Ebixa, Marixino, Memantin, Memigmin).

 

 

   
antipsychotika (Plegomazin, Haloperidol, Tisercin, Zyprexa, Risperdal, Zeldox, Sertindol, Serdolect, mimo jiné) ovlivňují psychomotorický neklid, agitovanost a agresivitu, pomáhají a urychlují navození remise u schizofrenie, zkracují schizofrenní ataku
antidepresiva (imipramin, amitriptylin, iproniazid, Seropram, Fevarin, Prozak a Fluzak, Zoloft, Asentra, Seroxat m.j.)

ovlivňují depresivní náladu (forii) u depresivních fází, zejména u těch, jež se opakují nebo střídají s manií

další indikací jsou úzkostné (neurotické) poruchy, kde jsou bezpečnou variantou anxiolytik

anxiolytika (benzodiazepiny: Diazepam, Neurol, Frontin, Helex, Xanax, Rivotril a Lexauri)

rychlý ústup úzkostných (neurotických) potíží -

antidepresiva mají nástup účinku pomalejší

nootropika   (Enerbol, Sermion, Piracaetam, Kalicor, Lucidril, Enerbol m.j.) zlepšují prokrvení mozku a udržují metabolismus nervových buněk,¨vhodná u bezvědomi a cévních mozkových příhod
kognitiva (Aricept, Galantamin, Exelon a Ebixa m.j.) ovlivňují příznaky demence, ať je její původ jakýkoli (Alzheimer, cévní porucha s ischemií - nízkým prokrvením, alkohol)
psychiostimulacie (Ritalin)

aktivizují, urychlují myšlení, znavují prožitku únavy a snižují chuť k jídlu

u dětí s hyperaktivní poruchou spojenou s poruchou pozornosti zlepšují její příznaky

hypnotika (Stilnox, Hypnogen, Zolpidem m.j.) navozují a udržují spánek
sedativa (Fenobarbi kozlík, meduňkaa chmel m.h.) utlumují, tlumí celkem všechny duševní pochody, ve vyšších dávkách působéí jako hypnotika
thymoprofylaktika (lithium, Biston, Orfiril, LAmictal atd.) brání návratu depresivn fáze a střídání depresivnívcch a manických fází
antiepileptika primárně v neurologii k léčení epilepsie, v psychiatrii bohaté užití - LYrika jako anxiolytikum, Lamictal, Biston a Orfiril jako thymoprofylaktikum

 

 

Vedle uvedených skupin léků

 (antipsychotika, antidepresiva, anxiolytika alias "benzáče," nootropika a kognitiva, dohromady "antidementiva")

používáme celou řadu léků z jiných skupin, o nichž jsme dnes nic nenapsali - psychostimulancia, thymoprofylaktika, hyponotika a sedativa a antiepileptika.


To, že jsme je neuvedli než jménem, neznamená, že Ritalin,Lithium a Biston a Orfiril, případně Hypnogen, Stilnox a Circadin a Phenobarbital, kozlík a meduňka a chmel, třezalka, Lamictal, Neurontin nebo Lyrica nejsou účinnou pomocí v rukou lékařů.

 

Nicméně stále je nutno apelovat na dobré znalosti a odpovědné indikování na straně lékařů, a na správné a pravidelné užívání v předepsaných dávkách na straně pacientů a na obou stranách na skutečnost, že příliš mnoho farmak může - nemusí znamenat neochotu jedné nebo druhé nebo obou stran mluvit spolu a řešit společně problémy v psychoterapii.

 


"Léky otvírají dveře k nemocnému, ale musí jimi někdo vstoupit!"

 

 

Dr. Borovanský